Pozadí sporu Německa a Francie o budoucnost jádra v Evropě
Viděno povrchním pohledem, jde o střet národních energetických koncepcí, respektive ideologií, dvou největších evropských ekonomik. Francie a Německo se stále více rozcházejí v otázce energetické politiky. Spory se vedou zejména o složení skladby zdrojů elektrické energie.
Zatímco Německo se v průběhu energetické krize způsobené ruskou válkou na Ukrajině stejně jako zbytek Evropy zoufale snažilo vymanit z naprosté energetické závislosti na ruském plynu ideologickou orientací na obnovitelné zdroje a zavřelo své poslední jaderné bloky, Francie ze zeleného snu, kterému ostatně nikdy zvlášť nepropadla, spíše procitla. Jaderná velmoc se rozhodla znásobit své sázky na stabilní energetické zdroje a stavět nové jaderné bloky.
Německo tedy vyplo jaderky s vizí energetické budoucnosti ve větrnících a solárech. Tato budoucnost je ovšem minimálně krajně nejistá a zcela jistě velmi vzdálená. Berlín proto dále v elektrárnách pálí „vysoce ekologický“ plyn a uhlí. Francie místo toho hodlá posilovat svůj jaderný park novou generací evropských tlakovodních reaktorů (EPR).
Ideové pozadí těchto postojů hledejme v iracionálně obsedantním německém strachu z jádra po havárii ve Fukušimě a Francouzské historické hrdosti na svou jadernou sílu. To je ovšem jen povrch. V kořenech tohoto vnitroevropského sporu však leží jako vždy byznys.
Spory mezi Paříží a Berlínem se týkají využívání státem podporovaných investičních programů - Contracts for Difference, v jejichž rámci se vlády a výrobci energie mají dohodnout na pevné sazbě, kterou firmy dostanou za vyrobenou elektřinu. Pokud volatilní tržní ceny klesnou pod tuto dohodnutou sazbu, stát uhradí rozdíl energetické společnosti jako dotaci. Pokud se však spotové ceny vyšplhají nad tuto úroveň, výrobce vrátí rozdíl státu.
A zde je jádro pudla. Blok vedený Německem (patří sem i Lucembursko, Belgie, Dánsko či Nizozemsko) se obává, že Francie by uplatněním CfD na své stávající jaderné reaktory získala obrovské příjmy, protože dodává 70 % elektřiny v zemi za výrobní náklady nižší než jsou spotové tržní ceny. Ty by pak mohla přerozdělit svému průmyslu. Jakkoli za tím cítíme rovněž silný tlak plynové a OZE lobby, Berlín tvrdí, že má strach, aby německé společnosti „neemigrovaly“ do Francie za nižšími cenami energií. Paříž ze své strany rovněž hledá způsoby, jak podpořit svou státem řízenou energetickou společnost a provozovatele jaderných elektráren.
Konflikt byl v jednu chvíli natolik vážný, že o něm Emmanuel Macron a Olaf Scholz museli minulý týden na schůzce v Hamburku jednat bilaterálně. V této chvíli se zdá, že je vyjednán kompromis. Evropští ministři energetiky se 17. října ve snaze najít rovnováhu mezi dvěma největšími členy EU dohodli, že vlády mohou rozhodnout o uplatnění CfD na stávající jaderné reaktory.
Nyní je na tahu Evropská komise, která má zajistit, že případné výnosy nenaruší nepatřičné narušení hospodářské soutěže. Zda se to povede je samozřejmě důležité nejen pro EU jako celek, ale i pro českou energetiku. I u nás totiž cítíme velké pnutí ze strany silných hráčů, kteří mají moc nasměrovat zemi k nejasné budoucnosti dvou závislostí – na plynu a na obnovitelných zdrojích.
Filip Řehák
Pavel Tykač a Slavia Praha: Nová éra v českém fotbale
Vlastnictví českého fotbalového týmu Slavia Praha ze strany renomovaného českého podnikatele Pavla Tykače je pro náš fotbal fantastickou zprávou. Tykač je velmi inteligentní a schopný člověk, vidící daleko za horizont událostí.
Filip Řehák
Řídí náš stát vláda, nebo ČEZ?
Energie jsou drahé a budou nejspíš ještě dražší. Důvodů je několik, ale ten hlavní by mohl být, že energetiku neřídí ani tak vláda, jako spíš vedení firmy ČEZ. Těm to totiž vyhovuje.
Filip Řehák
Kdo má zájem na válce na Blízkém východě?
Když v sobotu ráno teroristická skupina Hamás zaútočila na izraelské civilisty, včetně žen, dětí a starců, bylo zřejmé, kdo za útokem stojí: starý dobrý podezřelý – Persie, tedy Írán. Ale je to skutečně jen on?
Filip Řehák
Scholz nechce válčit s Čínou, raději na ní bude závislý
A je to tady: Německo ústy spolkového kancléře odmítlo vyšetřování čínské dotační politiky, která hrozí zlikvidovat evropský automobilový průmysl.
Filip Řehák
EU vytáhla do boje proti Číně. Bude válka?
Oznámení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že EU zahájí vyšetřování čínských dotací na elektromobily vyvolalo vzpomínky na neúspěšnou konfrontaci mezi Bruselem a Pekingem před deseti lety.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Co v EU prosadili čeští europoslanci? Nabíječky i Erasmus, připomínají se
Premium V Bruselu a Štrasburku proběhlo v týdnu velké loučení. Ve stávajícím složení se totiž europoslanci...
Děti na Haiti cestou do školy překračují mrtvoly. Misie z USA líčí praktiky gangů
Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Co mi vyprávěli po telefonu známí z Haiti, k nimž tam jezdím: školy a obchody se řídí podle toho,...
Zastřelili ho, pomočili a pověsili. Jak vznikla fotka mrtvého Mussoliniho
Seriál Doufal, že uteče a i s milenkou dožije v bezpečí. To by se však víc než dvě dekády nesměl chlubit...
Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku
Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 19
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 803x